Vyvlastněním můžete přijít o nemovitost. Jak tomu zabránit?

22.7.2019 - Vlastnické právo k nemovitosti, stavbě či pozemku, lze pozbýt také vyvlastněním. Podle Listina základních práv a svobod je vyvlastnění možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. K vyvlastnění by se mělo přistupovat jen v krajních případech, kdy jiné možnosti neexistují, a veřejný zájem na realizaci určitého záměru převažuje nad zájmem soukromým.

Veřejný zájem musí převážit nad zájmem soukromým
Proces vyvlastnění upravuje zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění. Dílčí úprava je rovněž v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Jde například o veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury či stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu. Účelem vyvlastnění může být také ochrana přírody a krajiny. Další účely obsaženy ve vodním zákoně nebo v zákoně o geologických pracích, zákoně o památkové péči, zákoně o vodách, energetickém zákoně a dalších.

Veřejný zájem na dosažení účelu podle zákona musí převažovat nad zachováním dosavadních práv vyvlastňovaného a vždy musí být jasně ve vyvlastňovacím řízení prokázán.

Proces vyvlastnění
Podle vyvlastňovacího zákona je vyvlastnitel (tj. ten, který stavbu či pozemek potřebuje) povinen ve lhůtě 90 dnů uzavřít smlouvu o získání práv pro uskutečnění daného účelu. Ovšem ke smlouvě musí vyvlastnitel předložit informaci o účelu, k němuž danou nemovitost potřebuje.  A musí vyvlastňovaného (tedy dosavadního majitele) upozornit, že nedojde-li k uzavření smlouvy, může dojít k vyvlastnění.

Teprve pokud se vyvlastniteli takovou smlouvu uzavřít nepodaří, je možné přistoupit k vyvlastnění. Ovšem na druhou stranu, pokud se projekt veřejného zájmu, pro který byla nemovitost vyvlastněna, neuskuteční do tří let, má původní vlastník právo na vrácení.

Rozsah vyvlastnění a jeho cena
Vyvlastnění lze podle zákona provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu stanoveného zákonem. To znamená, pokud vlastníte například velký pozemek a dopravní stavba bude procházet jeho cípem, má vyvlastnitel povinnost určit, jakou konkrétní část pozemku potřebuje.

Vyvlastnění musí vždy proběhnout za náhradu. Náhrada za vyvlastněný pozemek či stavbu se určuje na základě znaleckého posudku. Jedná se o cenu obvyklou, pokud není zjištěná cena vyšší. Místo náhrady je možné vyvlastňovanému poskytnout jiný pozemek nebo stavbu, dohodne-li se na tom s vyvlastnitelem.

Kromě toho má vyvlastňovaný také nárok na náhradu stěhovacích nákladů, nákladů spojených například se změnou místa podnikání a dalších nákladů, které účelně vynaložil v souvislosti s vyvlastněním.

Práva třetích osob a věcná břemena
Vyvlastněním pozemku nebo stavby obvykle zanikají i práva třetích osob k vyvlastněnému pozemku nebo stavbě. Ovšem netýká se to pronájmu. Pokud máte například pronajatou část pozemku, který byl vyvlastněn, máte právo jej stále používat, pokud vám jej pronajímatel nevypoví.

Vyvlastněním také nezanikají věcná břemena, u nichž veřejný zájem vyžaduje, aby i po vyvlastnění pozemek nebo stavbu nadále zatěžovala.

Vyvlastnění je nejzávažnějším zásahem do vlastnického práva, které je možné učinit pouze při naplnění přesně stanovených zákonných podmínek.

Jindra Svitáková